Náš oddíl byl založen v roce 1990, kdy se parta zakládajících členů sešla a po stručném seznámení se skautskou historií byli oddílovým vedoucím seznámeni s programem pro rok 1990. Také byl přijat návrh na název oddílu. Jmenujeme se ,,Černý šíp¨.

V Únoru proběhl první oddílový výlet. Deset účastníků se velmi časně vydalo ze Smíchovského nádraží vlakem do Osova. Dále jejich kroky vedly z Osova na Hradec, kde rozdělali svůj první skautský oheň, vybudovaný podle příruček, ohraničený kameny a pečlivě zahlazený.

První tábor ,,Blaník"

Zásluhou neúnavného Václava Maříka, získali jsme povolení tábořit na louce pod Blaníkem, patřící státní ochraně přírody.

Na přípravku se odjelo 29. 6. 1990 ráno. Cesta do Vlašimi proběhla téměř bez komplikací. Při sjíždění ze silnice zapadlo zadní kolo do skrytého příkopu a celý dvanácti tunový kolos zůstal ležet spodkem na březích s koly ve vzduchu. První velké komplikace se kterými si poradili a do večera byli všichni na tábořišti. Nastoupily první služby, hlídky, tábor začal. O dva dny později dorazil i zbytek táborníků a první letní dobrodružství mohlo na plno začít.

V tomhle roce jsme se poprvé vydali na zimní tábor, který byl na Chouzavé. Definitivně jsme se přestěhovali z Nuslí, kde jsme měli klubovnu na půdě činžovního domu v Jaromírově ulici do sklepa v Mělnické ulici. Vznikla první roverská družina, vyšel první časopis a také se začaly nosit oddílové bundy.

Na táboře, který se v tom hle roce konal u Újezdce se roveři poprvé vydali na puťák. Během kterého podnikli noční výšlap na Třemšín. Později o prázdninách roveři a rangers podnikli výpravu do Anglie na mezinárodní skautské Jamboree. Udivovali západní skauty maketami našich táborových staveb a hrami. Ve společných hrách dostali Angličané vždy nakládačku. Nakonec byli pokořeni Skoty a jejich vrhem kládou.Navštívili Oxford a Londýn. K jejich překvapení se trávník v Hyde Parku v pět ráno zavlažuje.

Úderem půlnoci na 1.ledna se rozpadlo Československo a vznikla Česká republika. Pozitivní ale také bylo, že na horách napadalo pořádně sněhu a tak se dělaly odvážné výpravy na traperkách i běžkách. Před táborem se pak vydali roveři na puťák na Slovensko. A po táboře posunuli svoji hranici nejvyššího navštíveného bodu, když se jelo do Alp a pokořil se vrchol Ankogel s výškou 3250 m.n.m.

Tábor toho roku se konal u vesničky Hodkov v zapomenutém koutu Sedlčan. Poprvé tábořili vlčata ze 45.smečky na stejné louce jako my. Na táboře se nadcházející roveři museli popasovat s roverskou zkouškou. V rámci roverských zkoušek se šily boty, držela se chlebovka, byl vyhazov (během kterého se stalo, že Standa obcházel velký rybník - Vltavu) a za zmínku také stojí hra na uprchlíka. Všechny tyhle body zkoušky se drží ještě do dnešních dní a jsou doplněny o další zkoušky.

Ve dne 18.března 2019 to bylo přesně 10 699 od znovuobnovení Junáka. Tento milník je mimo jiné významný i tím, že překročením této hranice se Junák přesunul do nejdelší nepřetržité doby fungování ve své historii. A náš oddíl byl toho součástí prakticky po celou dobu. neboť vznikl jen 66 dní po obnovení.